Prosím, hned se podepiš!

Prosím, hned se podepiš!

Pane Lustigu, co vás motivovalo iniciovat referendum o automobilech?

Gerhard Lustig: Samozřejmě vlastní zkušenost: v automobilovém průmyslu se pohybuji desítky let a také hodně jezdím vlastním autem. Ale především vidím, co prožívají lidé kolem mě, jak stále více naříkají, protože si vlastní auto už skoro nemohou dovolit, i když ho pravidelně potřebují.

Opravdu to dnes bez vlastní sady kol v době klimatických jízdenek a zvyšujícího se rozmachu veřejné dopravy nejde?

Zeptejte se dojíždějícího, který musí každý den ujet desítky kilometrů a musel by ujít několik kilometrů pěšky, aby se dostal na první autobusovou zastávku. Nebo se alespoň spolehnout na kombinaci Park & ​​Ride. Nebo rodiny s dětmi nebo křehcí lidé v domácnosti. Nebo vyrazte o víkendu do nákupních center a nakoupit zásoby pro vícečlennou rodinu, sehnat nábytek a další věci do domácnosti. Bez auta to nejde. A konečně, lidé chtějí malý výlet o víkendu nebo na dovolené a chtějí být připraveni na všechno.

Co přesně požadujete? V textu referenda je něco o příliš vysokých daních a clech. Je to opravdu tak špatné?

Bohužel ano. Rakousko je na druhém místě mezi nejdražšími zeměmi, pokud jde o daně a cla na vlastní auto. V průměru zaplatíme na daních a clech za auto za rok 2 678 eur; jen Belgie je ještě dražší 3 187 eur. Sousední Německo například inkasuje 1 963 eur za vozidlo, zatímco Španělsko, které je na posledním místě, jen 1 068 eur.

Které daňové šrouby je třeba otočit?

No, chce to rovnováhu. V současné době máme tři spotřební daně: NoVA byla vlastně kdysi takzvanou daní z luxusu, která byla jinak všude zrušena, jen ne pro auta: zde byla rozložena podle spotřeby jako „standardní spotřební daň“ navíc k ekologické registrační dani pro každé nové auto. K tomu se přidala daň z minerálních olejů, která prodražuje každý ujetý kilometr a nově máme také cenu CO2. To je prostě moc.

A co z toho musí jít?

Nechci předjímat zákonodárce. Ale musí to být vyváženější a podstatou je, že zátěž se musí snížit o 25 procent. Tím bychom se dostali na úroveň Německa a ušetřili bychom každému majiteli vozidla zhruba 700 eur ročně. To je hodně peněz, zvláště pro lidi s nižšími příjmy nebo zvláštní zátěží!

Takže daňová úleva 25 procent, co ještě požadujete?

Rádi bychom viděli bonus na opravy pro automobilový průmysl podle modelu pro elektrospotřebiče. Tam byl za první rok od vstupu v platnost použit půl milionukrát. Proč by to nemělo fungovat i u aut? Jen proto, že průmysl již vynakládá velké úsilí na údržbu vozidel, nemůže být za to trestán. A samozřejmě můžete podporovat zejména opatření, která podporují bezpečnost provozu nebo snižují spotřebu a emise škodlivin. Prodejci a dílny by také mohli naléhavě potřebovat takový dodatečný stimul.

Co dalšího je na seznamu přání?

Nevidím to jako jednostranné přání, ale spíše jako návrh rozumně diskutovat, jak se to nyní děje s tématem spalovacích motorů. Je nesprávným přístupem hned na začátku vyloučit technologii jako budoucí řešení, ve kterém výzkumníci – mimochodem mnozí z Rakouska – udělali obrovský vývojový pokrok, takže dnešní auto vypouští jen zlomek emisí než před 15 nebo 20 lety. A pokud se nyní budeme bavit o roce 2035, bude toho ještě hodně možné, pokud již dobře prozkoumaná fungující technologie nebude svévolně prohlášena za mrtvou, tedy vypnutou. Přál bych si také rozumné hospodaření s parkovacími místy, zejména v městských částech.

Ale to je věc komunity...

A to je právě ten problém. Každá obec a téměř každý okresní úřad myslí jen na svůj prospěch. Vidíme, co se nyní děje s rozšířením parkoviště ve Vídni: Nyní jsou některé ulice na hranici Vídně prázdné, ale problém se přesouvá do Dolního Rakouska. A už pojem správa parkovacích míst ukazuje, že něco není v pořádku, že na parkovací místo se pohlíží především jako na zdroj příjmů. To však nemůže a nesmí být; pro rozumný návrh parkovacích míst je zapotřebí rámec, hlavní plán. Vídeň má obrovský příliv lidí a nelze očekávat, že se dnes všichni bez auta úplně obejdou. Když se v médiích dočtu, že někteří politici již nevidí ztrátu parkovacích míst jako možná nevyhnutelný vedlejší efekt – řekl bych vedlejší škody – při vytváření zelených ploch, cyklostezek a chodníků, ale spíše jako cíl, pak je něco špatně.

Co by měl nyní Parlament dělat?

Nechci poslancům a vládě vysvětlovat jejich úkol, ale celá administrativa by měla najít nejlepší řešení pro zemi a obyvatelstvo. To je důvod, proč existuje koordinace mezi federálními, státními a místními vládami. A právě zde je třeba začít a začlenit dopravní plánování do hlavního plánu, který se pak musí propracovat – a který nelze po dlouhých úředních procedurách a s nimi spojených právních usneseních libovolně měnit ideologicky motivovanou ministerskou zvůlí (např. dálnice, zejména vídeňská městská ulice). Chtěl bych iniciovat tuto rozpravu ve sněmovně.

Jaký je rozvrh?

Nyní jsme v první fázi, shromažďujeme požadovaných 8 400 prohlášení o podpoře. Zde bychom ale chtěli udělat větší kroky: Pak potřebujeme žádost o schválení referenda a lhůtu, kterou ministerstvo vnitra vyčlenilo na oficiální referendum s cílem dosáhnout 100 000 podpisů k projednání v parlamentu - samozřejmě chceme a očekáváme mnohem více.

Jak se mohu podepsat?

Existují dva způsoby: online pomocí digitálního podpisu nebo osobně na obecním úřadě. Podpis se provádí online přes stránky Ministerstva vnitra, ale potřebujete digitální podpis. Můžete ale také zajít na nejbližší obecní úřad nebo v případě magistrátů na nejbližší okresní úřad a tam se podepsat. Důležité vědět: Nemusí to být vaše domovská komunita. Nejbližší kancelář za rohem od práce funguje stejně. A zeptejte se tam prosím na to autoreferendum, kamarádi mi už říkali, že to tam ještě ne všichni zaměstnanci vědí. Podepište se tedy prosím již nyní, na kterémkoli obecním úřadě nebo online na www.autovolksbegehren.at