Elektřina, e-paliva nebo biopaliva – kdo vyhraje?

Elektřina, e-paliva nebo biopaliva – kdo vyhraje?

Současná rakouská a převážně evropská politika spoléhá na bateriová elektrická vozidla v automobilové dopravě a poskytuje tomu značnou finanční podporu. Ve prospěch této technologie jednoznačně hovoří vzácná obnovitelná energie a vysoký stupeň účinnosti v případě přímé výroby elektřiny. Jaká opatření však lze zvážit pro obrovskou globální populaci motorových vozidel, která se skládá téměř výhradně ze spalovacích vozidel a bude dále růst minimálně do roku 2035? GSV se na tuto otázku zaměřilo v rámci svého fóra „Pohony vozidel do roku 2030 – udržitelné a účinné“. Všichni odborníci na fóru se shodli, že stanovených klimatických cílů nelze dosáhnout bez účinných opatření.

Patrick Haenel, manažer pro testování mobility, energie a průmyslových aplikací ve společnosti Shell Germany, během svého hlavního projevu uvedl: „My ve společnosti Shell předpokládáme, že poptávka po energii bude do roku 2060 o 60 % vyšší než dnes.“ Podle Haenela doprava způsobuje 25 % celosvětových emisí CO2, za které jsou zodpovědná především osobní a nákladní auta. Nové registrace elektrických vozidel samy o sobě nedokážou tento problém v dohledné době dostat pod kontrolu, a proto Shell vyvinul pro stávající vozový park produkty, které již dnes vedou k výraznému snížení CO2 a v budoucnu mohou být ještě cennějším přínosem. Shell R33 Blue Diesel, který se skládá až z 33 % z obnovitelných komponent a je již dostupný v Německu, již dokáže ušetřit 22 % emisí CO2 v celém řetězci dopadů. Zbývajících 78 % je v současnosti kompenzováno přírodními kompenzačními opatřeními, jako je zalesňování. Shell také nabízí podobný produkt s názvem E33 pro benzínová vozidla; skládá se z 10 % bioetanolu a 23 % bionafty. Zavedení E20 je aktuálně reálnější, ale E33 by mohlo mít podstatně větší dopad, dodává Haenel.

Baterie na elektrický pohon jsou nepochybně nejlepší volbou pro nová auta, ovšem za předpokladu přímé výroby elektřiny. Jedině tak mohou tato vozidla dosáhnout účinnosti vyšší než 60 %. Jakmile je nutné meziskladování, účinnost výrazně klesá a již není daleko od současných účinností vodíkových pohonů na 25 % a e-paliv na 17 %. Shell také investuje do elektromobility a již nyní provozuje 90 000 nabíjecích stanic po celém světě, přičemž 500 000 se očekává do roku 2025. "Legislativa EU v současné době rozděluje systém na subsystém (TtW - od nádrže po kolo). Označovat elektřinu jako bez CO2 na tomto základě není správné a nepomáhá klimatu," upozorňuje Suermut, vedoucí institutu pro termodynamický systém Eichl. na Technologické univerzitě ve Štýrském Hradci a pokračuje: "Budeme muset do legislativy ukotvit příslušné požadavky na dodávku akcií, jinak společnosti neprovedou potřebné investice."

Rakousko by již dnes mohlo učinit první krok ke snížení emisí ve stávající flotile, vysvětluje Norbert Harringer, generální ředitel společnosti AGRANA Beteiligungs-AG. Závod Agrana v Pischelsdorfu by již mohl poskytnout potřebné množství bioetanolu pro zavedení E10 v Rakousku. Harringer: "Místo exportu přebytečného množství etanolu primárně do Německa bychom mohli zvýšením příměsi v Rakousku dosáhnout úspor CO2 200 000 tun ročně. Tuto přemosťovací technologii bychom měli používat, dokud nebude možné ve velkém využívat alternativní paliva a pohony."