Více skleníkových plynů díky pouze elektřina

Více skleníkových plynů díky pouze elektřina

Podle Bernharda Geringera, organizátora mezinárodního vídeňského motoristického sympozia, nestačí jen izolovaný pohled na elektřinu nebo údajně neefektivní e-paliva. V době pařížského klimatického cíle do roku 2050 by muselo být přibližně 15 miliard litrů fosilních paliv, které se v současnosti tankují každý den po celém světě, nahrazeno klimaticky neutrálními palivy, aby bylo dosaženo politicky stanovených klimatických cílů. "Pro skutečnou klimatickou neutralitu je třeba vzít v úvahu celý systém, od udržitelné výroby energie až po kola vozidla. Větrná turbína v Chile s trojnásobnou produkcí vodíku daleko kompenzuje nevýhodu přeměny energie ve srovnání se střední Evropou," vysvětluje Geringer. Potenciál pro výrobu obnovitelné energie je zvláště velký v regionech, jako je severní Afrika, Střední východ, Chile a Austrálie.

Palivové studie Ulricha Kramera, technologického experta na obnovitelná paliva ve Fordu v Kolíně nad Rýnem, také ukazují, že dosažení globálních klimatických cílů je se současnou strategií považováno za nedosažitelné. Celkově od výroby potřebné energie a surovin až po výrobu, provoz a recyklaci vozidla by „Pouze elektřina“ do roku 2050 v EU vytvářela o 39 procent více skleníkových plynů než při kombinaci různých klimaticky neutrálních technologií, které by byly také výrazně levnější. Rozhodujícím faktorem je rychlost přechodu na klimaticky neutrální vozidla, říká Kramer: "U čistě bateriového přístupu k tomu nedochází dostatečně rychle, jednoduše kvůli různým technickým překážkám, jako je pomalé rozšiřování elektrické sítě nebo nedostatečné dodávky kobaltu pro konstrukci baterií. Koneckonců, průmysl na celém světě očekává šestinásobný nárůst požadavků na skladování baterií do roku 2022 ve srovnání s rokem 2022."

Základem pro e-paliva je zelená elektřina a voda. Podle Alby Soler, odborníka na obnovitelné zdroje energie z Concawe v Bruselu, je potřeba jen několik litrů vody na litr e-paliva, ve srovnání s tisíci litrů na litr biopaliva vyrobeného z obilí. Vyrobený zelený vodík lze dále zpracovávat s CO2 z průmyslových výfukových plynů nebo ze vzduchu na výrobu e-metanu nebo klimaticky neutrálních kapalných paliv, jako je e-benzín, e-petrolej nebo e-diesel. To znamená, že e-paliva, stejně jako fosilní paliva, lze levně dopravit do Evropy lodí nebo potrubím. Doprava kapalného „zeleného“ vodíku by byla naopak výrazně dražší. Poté, co EU schválila opci na e-paliva vedle konce spalovacích motorů od roku 2035, zájem potenciálních výrobců stoupá. Thorsten Herdan, výkonný ředitel HIF EMEA, viděl malou demonstrační továrnu na e-paliva postavenou společností HIF Global s Porsche na jihu Chile jako důležitou přípravnou práci pro toto rozhodnutí. Skupina chce zahájit hromadnou výrobu e-paliv od roku 2026. Herdan vidí masový trh e-paliv v těžké dopravě, lodní a letecké dopravě, spíše než v sektoru osobních automobilů. Největší světová ropná společnost Aramco se sídlem v Saúdské Arábii plánuje kvůli novému rozhodnutí EU v Evropě postavit malý závod na e-paliva.