Problémy s doručováním jsou příznakem, ale ne příčinou problému

Problémy s doručováním jsou příznakem, ale ne příčinou problému

Po hře je před hrou. Říká se ve fotbale. Po krizi je před krizí, musíte říci v podnikání. Věrni mottu „Příští krize určitě přijde“. Je pozoruhodné, že jedna, koronavirová pandemie, ještě ani neskončila, ale ta druhá, totiž globální úzká hrdla dodávek důležitých surovin a komponentů, už zuří. Obojí spolu ve skutečnosti souvisí, ale projevují se i strukturální deficity, které jsou do jisté míry domácí, zejména v Evropě.

Ale nejdřív: V roce 2020 trpěl automobilový průmysl propadem prodejů, nyní, když se ekonomika zotavuje a poptávka v některých případech dokonce znovu vzkvétá, není možné dodat dostatek vozidel. Důvodem jsou úzká místa v zásobování mikročipů. Poptávka ze strany automobilového průmyslu po výrobcích čipů léta rostla – poté se dramaticky zhroutila v důsledku koronavirové krize. Kvůli klesajícím objednávkám mnoho společností snížilo své objednávky. Důsledek: Mnoho výrobců polovodičů našlo nové kupce – z oblastí, které během koronavirové krize zažívaly boom, jako je IT, spotřební elektronika nebo lékařská technika. Navíc Čína již uspokojila zvýšenou poptávku po automobilech zvýšenou produkcí díky poměrně brzkému vzestupu po první vlně Corona.

Nedostatek čipů stojí výrobce automobilů 91 miliard eur

Úzká místa pravděpodobně letos vyjdou automobilový průmysl draho. Konzultační firma Alix Partners odhaduje, že v roce 2021 bude celosvětově vyrobeno zhruba o 3,9 milionu vozidel méně kvůli nedostatku čipů. To odpovídá hodnotě kolem 110 miliard dolarů (91 miliard eur) – téměř dvakrát tolik, než se odhadovalo na konci ledna.

Nejprve chyběla poptávka, nyní chybí nabídka. Jen smůla v této historické krizi? Ne, neplechy leží hlouběji, hodně z nich je domácí. Korona krize ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika a jak je globalizovaný svět závislý na fungujících dodavatelských řetězcích. Zejména automobilový průmysl s dodávkami just-in-time. Jen nevytvářejte skladovací kapacitu!

Kožený volant před 20 lety cestoval přes půl světa, než byl instalován do vozidla v Mexiku nebo někde jinde. Kůže musela pocházet od německých krav, například u německých prémiových značek, ale zpracovávala se ve východní Evropě a sešívala někde jinde.

Ale stinná stránka globalizace se nyní ukazuje i jinde: v Rakousku, zemi, která je napůl lesní, je stavební dřevo najednou nedostatek. Protože logistický řetězec přerušila Corona, nedostatek nákladních kontejnerů a ucpání Suezského průplavu, ale zároveň prosperující trhy jako Čína a USA opět doslova vysávají zásoby na globálním trhu.

Evropa má – musíme být upřímní – stále méně co nabídnout. Hlavní rostoucí trhy jsou ve vzdálených zemích, stejně jako zásoby surovin. A jako technologická lokalita jsou asijské ekonomiky spolu s USA již napřed. Například Čína a spol. jsou světovými lídry ve vývoji a výrobě baterií pro elektromobily. Stručně řečeno, asijské ekonomiky již nejsou jen světovým pracovním stolem, ale spíše technologickými horkými místy a důležitými prodejními trhy. Čína je již nyní největším automobilovým trhem na světě. Na druhou stranu USA mají Silicon Valley, svou politickou a vojenskou moc a stejně silný, ne-li tak dynamický domácí trh. 

Bez Číny nic nefunguje

Téměř naivně působí odborníci a politici, kteří jako ministryně hospodářství Margarete Schramböck nyní volají po větší odolnosti a soběstačnosti domácí ekonomiky a volají po určité emancipaci od Číny. Následující statistiky podtrhují, jak je globální ekonomika již nyní závislá, zejména na Číně: Deset největších kontejnerových přístavů na světě je nyní všech v Asii, sedm z nich v Číně (včetně jedničky, Šanghaje). Hamburk, kdysi pravidelně v top 10, je nyní až na 19. místě. Zdá se, že tento vlak zanechal stopu, Evropa minula loď. 

Jistá regionalizace jako protitrend ke globalizaci – znovu a znovu se zde používá umělé slovo „glokalizace“ – je samozřejmě vhodná a také celkem proveditelná. To zahrnuje budování skladovací kapacity, aby bylo možné lépe zvládat krátkodobé výpadky dodávek. Je také důležité si položit otázku, zda je skutečně nutné vše vyrábět v zámoří. Zejména proto, že je to ekologicky absurdní. Politika ale také musí vytvořit rámcové podmínky a zatraktivnit místo podnikání.

Výrobci automobilů by udělali dobře, kdyby měli trochu pokory - také při jednání se svými dodavateli. Ve srovnání s výrobci počítačů a mobilních telefonů jsou v čipovém průmyslu relativně malými odběrateli. Kolem osmi procent všech celosvětově vyrobených polovodičů jde do automobilů, což odpovídá poptávce samotné americké společnosti Apple.

A ano, na konci dne bude muset spotřebitel zaplatit více. Ale opravdu potřebujeme kupovat džíny za pouhých 30 eur? Nebo auto za cenu, kde dealer nevydělává? Všichni se musíme zamyslet.