85 let Göttingen Egg
V roce 1939 navrhl německý automobilový inženýr nejefektivnější rodinný sedan všech dob.

85 let Göttingen Egg
Německý automobilový inženýr Karl Schlör dychtivě sledoval ukazatele měřící stupnice v aerodynamickém tunelu, jak bouře rozpoutaná vysoce výkonnými turbínami naráží na kapkovitý plech jeho experimentálního vozidla. Po dokončení série testů propukl ve Výzkumném aerodynamickém institutu v Göttingenu jásot: Se senzačně nízkým koeficientem aerodynamického odporu 0,186 se Schlörovi podařilo zkonstruovat tehdy nejaerodynamičtější MPV v automobilové historii. Rekord, který dodnes nebyl překonán. „Schlörwagen“, nazývaný také „Göttinger Egg“ nebo „křídlo na kolech“, měl sedm sedadel, řidič seděl mezi podběhy kol, které vyčnívaly hluboko do interiéru vozu uprostřed pilotní kabiny. Kola běžící v karoserii přispěla k nízkému koeficientu odporu vzduchu. Při následných měřeních v 70. letech technici Volkswagenu dokonce pomocí modelu určili koeficient odporu vzduchu 0,15. Pro představu: Dnešní auta mají průměrnou hodnotu Cw 0,24 až 0,3, dosavadní rekord drží Mercedes-Benz EQS s hodnotou Cw 0,20.
Podvozek Schlörwagenu vycházel z Mercedesu W28 170 H. Rozvor byl 2,60 metru, délka 4,33, výška 1,48 a šířka 2,10 metru. Hliníková karoserie byla ve tvaru slzy, měla zapuštěná okna se zakřivenými skly a uzavřenou podlahu. Zkušební jízdy ukázaly, že jízdní vlastnosti zůstaly hodně na přání díky zadnímu motoru umístěnému daleko vzadu a že aerodynamická karoserie byla velmi náchylná na boční vítr. Schlörwagen dosahoval maximální rychlosti kolem 135 km/h a s 8 litry benzinu na 100 kilometrů spotřeboval o 20 až 40 procent méně paliva než Mercedes W28 se stejným motorem. Schlörwagen, představený na IAA v Berlíně v roce 1939, vzbudil rozruch, ale jeho kapkovitý tvar nebyl každému po chuti. V roce 1942 dostal Schlörwagen jako zkoušku vrtulový pohon s hvězdicovým motorem a absolvoval zkušební jízdy v Göttingenu. Místo pobytu prototypu bylo naposledy zdokumentováno v srpnu 1948 na půdě Německého leteckého a kosmického střediska v Göttingenu. Pokusy Karla Schlöra o předání těžce poškozeného těla britské vojenské správě selhaly. Od té doby Schlörwagen zmizel beze stopy.