Vysněná auta profesora motoru

Vysněná auta profesora motoru

Bernhard Geringer je žádaný muž. Jako odborník na spalovací motory i současná a budoucí řešení alternativních pohonů je v současné době neustále rezervován na přednášky a žádán, aby poskytl budoucí scénáře individuální mobility. „Je opravdu vzrušující, co se právě teď děje,“ říká viditelně nadšený. Pro technika, jako je on, je současná hektická činnost ve výzkumných a vývojových laboratořích výrobců vozidel čistým elixírem života.

Pozadí: Zákonodárci vyvíjejí tlak na snižování emisních limitů, lobbisté za dekarbonizaci chtějí průmysl a dopravu zcela přejít na elektřinu a ochránci klimatu získávají stále větší vliv na politiku v Evropě a Asii. Na letošním International Vienna Motor Symposium si Fritz Indra, vídeňský grand seigneur vývoje motorů, vybil svůj hněv nad vývojem a před shromážděným publikem obvinil šéfa Audi Ruperta Stadlera, že svým závazkem k elektromobilitě způsobil velké škody automobilovému průmyslu. "Nikdo už nechce studovat technologii motorů na technických univerzitách," říká Indra, "mladí lidé už nevěří, že spalovací motor má ještě budoucnost." Naštěstí Bernhard Geringer nemůže tuto obavu svému vídeňskému institutu potvrdit, naopak: „Technologie motorů je u našich studentů stále velmi oblíbená, mladé talenty nám tak brzy nebudou docházet.“

DREAM CAR GOLF GTI

Geringer vyrůstal na farmě v Dolním Rakousku a fascinaci mechaniky a stroji probudily nejprve traktory a zemědělská technika. Jako teenager navštěvoval HTL pro techniku ​​zemědělských strojů ve Wieselburgu a během prázdnin sbíral první zkušenosti jako mechanik na svém mopedu Puch 50 ccm. V roce 1976 si tehdy 18letý mladík udělal řidičský průkaz a rodiče mu dali jeho první auto, ojetý Opel Rekord s 2,0litrovým benzínovým čtyřválcem o výkonu 90 koní. „Tehdy bylo ještě běžnou praxí opravovat výfukové potrubí, instalovat přídavné světlomety, seřizovat karburátor nebo měnit pneumatiky sami,“ říká Geringer. V roce 1978 mu bylo dovoleno řídit svůj první vůz snů, když po absolvování střední školy přesvědčil svého otce, aby si koupil Golf GTI jako rodinný vůz. „GTI mělo na palubě mechanický systém vstřikování Bosch K-Jetronic a díky nízké hmotnosti se řídilo velmi sportovně,“ říká Geringer. Po dvou letech si jako student strojní průmyslovky ve Vídni pořídil novější model GTI s pětistupňovou převodovkou a nechal si jej až do roku 1985, kdy dokončil doktorát na TU. Jeho dalším vozem byl Opel Kadett GSI s 2,0litrovým motorem a výkonem 115 k – „velmi dobrý, atmosféricky plněný motor s vysokým točivým momentem se vstřikováním“.

Geringer zůstal jako asistent v Institutu pro pohony vozidel až do roku 1988, kdy byl najat Mercedes-Benz ve Stuttgartu-Untertürkheim jako vývojář motorů. Jako zaměstnanec Daimleru jezdil v Mercedesu 300 E s benzinovým šestiválcem. 3,0litrový 12ventilový motor se vstřikováním do sacího potrubí produkoval 180 koní a byl tak spolehlivý, že se v letech 1984 až 1995 vyráběl téměř beze změn. Ve vývojové laboratoři však Geringer experimentoval s exotickými koncepty, jako jsou 5ventilové motory, které byly stavěny jako 4-, 8- a 10válcové jednotky do sériové výroby, ale nikdy nenašly cestu do sériové výroby. Daimler také experimentoval s variabilním elektrohydraulickým ovládáním ventilů, které se nyní používá v motoru Multiair od Fiatu a u Jaguaru jde také do sériové výroby. Mladý inženýr Geringer na toto téma napsal svou doktorskou práci. V roce 1992 se Bernhard Geringer z rodinných důvodů přestěhoval zpět do Rakouska a vzal si s sebou své současné vysněné auto: VW Golf VR6 s 3,0litrovým benzínovým šestiválcem o výkonu 174 k. Inovativní jednotka byla kombinací řadového a V-motoru s úhlem válců pouhých 15 stupňů, takže se vešla do úzkého instalačního prostoru kompaktního vozu.

OD 6 DO 12 VÁLCŮ

Geringer byl najat společností Steyr Daimler Puch jako vývojář vozidel a zůstal tam až do roku 2002 po převzetí společností Magna. Ve svém volném čase se dál oddával své vášni pro auta a dělal dost emotivní nákupní rozhodnutí. Mimo jiné si pořídil BMW 750i s dvanáctistovkou o výkonu 300 koní, které se však brzy ukázalo jako těžkopádný žrout plynu. "Zřejmě byl vynulován rychloměr a auto bylo pod mnohem větším tlakem, než jsem si myslel," řekl Geringer. Po pár měsících ukončil své dvanáctiválcové dobrodružství a koupil si rozumné nové auto. Audi A6 Diesel zůstal věrný až do roku 1998, kdy pro svou čtyřčlennou rodinu koupil Toyota Picnic Van. Navíc bylo potřeba zábavné auto, volba padla na ojetý kabriolet Porsche 911 z roku 1986 s výkonem 260 koní, který Geringer pár let používal jako letní vozidlo a pak ho zase prodal. „Kdybych předvídal enormní nárůst hodnoty, který bude následovat, pravděpodobně bych si ho nechal,“ říká trochu toužebně.

"Je opravdu vzrušující, co se právě teď děje ve vývoji motorů!"BERNHARD GERINGER

V roce 2002 Geringer konečně získal profesuru na TU Vídeň a převzal vedení Institutu pro pohony vozidel a automobilovou techniku ​​od svého předchůdce Hanse Petera Lenze. Od doby, kdy začal pracovat, si nemůže stěžovat na nedostatek rozmanitosti ve svém vozovém parku. Už dávno ztratil přehled o velkém počtu testovacích vozidel. Aktuálně zaregistroval Audi A6 s pohonem všech kol s naftovým šestiválcem Euro 6 s katalyzátorem SCR a Audi A3 e-tron s plug-in hybridním pohonem. Nejpokročilejším a nejexotičtějším vozidlem institutu je v současnosti elektricky poháněná Toyota Mirai, která vyrábí elektřinu z vodíku pomocí palubního palivového článku. Pro Bernharda Geringera je skutečnost, že by spalovací motor mohl být brzy nahrazen čistě elektrickým pohonem, nereálným scénářem. Expert na motory je přesvědčen: „S pomocí inovativních technologií, jako je elektrifikace, zůstane spalovací motor ve střednědobém horizontu hlavní formou pohonu, a proto zdaleka není minulostí.“