Bateriové články: Růst trhu na dosah ruky

Bateriové články: Růst trhu na dosah ruky

Automobilový průmysl, stejně jako mnoho dalších odvětví, zažívá v době koronavirové krize těžké časy. Avšak právě v tomto okamžiku zažívá jedna oblast skutečný boom. Bavíme se o elektromobilitě. Stále více výrobců, tlačených klimatickými změnami a někdy i přísnými politickými požadavky na snížení emisí CO2, chce být nyní v čele elektromobility. 

Srdcem moderních elektromobilů je baterie. Potřebné vysokonapěťové baterie jsou obvykle založeny na lithium-iontových článcích. Tvoří kolem 40 procent přidané hodnoty moderního elektromobilu. Otevírá se zde ohromně rostoucí trh – takový, na kterém asijské korporace zatím předčily Evropany. V roce 2019 podle analýzy trhu tvořili zhruba 90 procent výrobní kapacity výrobci z Dálného východu, především čínské společnosti jako CATL nebo BYD, dále LG nebo Samsung v Jižní Koreji a japonská skupina Panasonic. To by se mělo v budoucnu změnit. 

Rychlý růst

Wolfgang Bernhart, partner společnosti Roland Berger ve Stuttgartu, sledoval vývoj již léta. V současnosti odhaduje globální kapacitu článků vyráběných ročně na přibližně 300 gigawatthodin (GWh). Do roku 2030 to podle jeho odhadů vzroste na 2300 až 2500 gigawatthodin, tedy zhruba osminásobek. Z dnešního pohledu je potřeba kapacity minimálně 2 000 GWh. 

150 miliard dolarů

Podle Bernharta na to bude muset být investováno kolem 150 miliard amerických dolarů. Evropa si zajistí zdravý kousek koláče. Jednotliví hráči zde právě začali produkovat; Bernhart odhaduje současnou výrobní kapacitu na zhruba 30 gigawatthodin, tedy pouhých deset procent ze zmíněných 300 GWh vyrobených po celém světě. Donedávna jich bylo mnohem méně. 

Již oznámená výrobní kapacita EU pro rok 2030 je však impozantních 600 GWh (podle Bernharta to stačí pro zhruba deset milionů vozidel). To by představovalo zhruba čtvrtinu celosvětového trhu, čímž by se Evropa stala druhým největším výrobním místem na světě. Vyplývá to z aktuální analýzy Rolanda Bergera. „Do Evropy přicházejí noví hráči, v neposlední řadě proto, že jsou zde atraktivní dotace,“ říká Bernhart v rozhovoru pro automobilový průmysl. Existuje také trend k regionalizaci a vytváření místních hodnot. „Evropa bude nejvíce rostoucí trh pro výrobu bateriových článků,“ zdůrazňuje odborník. 

Tisíce nových pracovních míst

Evropská komise chce podpořit výzkum a vývoj evropských bateriových článků částkou 3,2 miliardy eur. Nechcete být závislí pouze na dodávkách z Asie; automobilky se mohou od konkurence odlišit také kvalitou zásobníků energie. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier loni oznámil: "V oblasti výroby bateriových článků vzniknou v Německu během několika příštích let tisíce nových pracovních míst. Do konce desetiletí jich budou desítky tisíc. Musíme se stát lídry v této oblasti." 

Švédská společnost Northvolt, která také provozuje společný podnik s VW, v současné době rozšiřuje svůj polský závod v Gdaňsku na největší evropskou továrnu na řešení pro skladování energie. K evropskému financování se samozřejmě chtějí dostat i investoři ze zámoří, jako jsou čínské společnosti nebo Tesla. 

A samotné zřizování a rozšiřování výrobních zařízení nestačí, jak zdůrazňuje odborník společnosti Roland Berger Bernhart: „Bude výzvou zajistit celý dodavatelský řetězec, včetně vybudování předběžných kapacit a požadovaných surovin.“ Najít kvalifikované inženýry je také problém. "Jsou od sebe upytlačeni," říká Bernhart. Samotná sestava buněk je vysoce automatizovaná, ale někdo musí nakonec rostliny spustit. A pak musí být správná kvalita a samozřejmě také náklady. Ten by se snižoval s počtem jednotek, ale i přechodem na výrazně větší buňky. Větší články a jejich přímá integrace do bateriového bloku („technologie cell-to-pack“) nebo šasi („technologie cell-to-chassis“) nejen snižují náklady, ale také dále zvyšují energii, kterou lze uložit v prostoru. 

80 procent za deset minut

Díky tomu nejsou nutné pouze velké sady baterií, ale také jednotlivé moduly, ve kterých byly dříve články baterií kombinovány. Odpadly by objemné a těžké skříně ve spodní části karoserie. Totéž platí pro nový vývoj v chemii článků, kde se používají materiály bohaté na nikl nebo fosforečnan lithný. A od roku 2025 pevné elektrolyty nahradí kapalné materiály. Všechny tyto změny znamenají další optimalizaci baterií. 

Bernhart očekává, že do roku 2030 bude standardem dojezd více než 500 kilometrů. Více by bylo možné, ale ne ekonomicky, protože by to bylo dražší a těžší a obecně to není nutné. Chybět nebudou ani rychlonabíjecí systémy, které dokážou dosáhnout 80 procent kapacity za méně než deset minut, říká odborník. A nabíjecí cykly by pak výrazně převyšovaly životnost vozidel.