Autobaterie na solné bázi

Autobaterie na solné bázi

Elektrické baterie pro elektromobily byly doposud založeny téměř výhradně na lithium-iontové technologii, která má přes všechny své výhody i nevýhody. Globální zásoby lithia jsou omezené, těžba ze slané vody je nákladná a nepříliš ekologická. Lithiové baterie vyžadují také kovy kobalt a nikl pro elektrody, které se také těží za problematických podmínek. Vědci v současné době považují sodno-iontové baterie za obzvláště slibnou alternativu. Jedná se o „drop-in technologii“ a lze je tedy přenést do standardní výroby baterií. Nevyžadují také kobalt ani nikl a sodík je snadno dostupný jako přirozená složka kuchyňské soli.

Slabé místo anody

Slabým místem sodíko-iontových baterií byl doposud materiál anody, tedy kladný pól. Tento materiál by měl být schopen po nabití uchovat co nejvíce kladných sodíkových iontů a je tedy pro účinnost baterie zásadní. Berlínský federální institut pro výzkum a testování materiálů (BAM) nyní hledá vhodný anodový materiál pro pokrok v technologii sodíkových iontů. Namísto grafitu, jako je tomu u o něco menších iontů lithia, byly pro ionty sodíku použity takzvané tvrdé uhlíky. Kromě sodíkových iontů se v pórech a průchodech neuspořádaného uhlíku může ukládat také elektrolyt, což snižuje akumulační kapacitu. „Chceme proto vyvinout na míru šité kompozitní materiály, které nabízejí prostor pro co nejvíce sodíkových iontů, ale udrží elektrolyty mimo dosah,“ vysvětluje Tim-Patrick Fellinger, vedoucí výzkumného projektu a odborník na energetické materiály ve společnosti BAM. "Výzvou je najít materiál, který je bezpečný a účinný."

Průmysl a věda

Do výzkumného projektu jsou zapojeny Helmholtzovo centrum Berlín a TU Berlín a také několik společností, které se specializují na uhlíkové materiály pro baterie. „Rychlá výměna znalostí s průmyslem je pro nás důležitá, a proto mě účast těší,“ říká Fellinger. "Pokud budeme s naším konceptem úspěšní, znamenalo by to zásadní inovační podporu pro sodík-iontovou technologii jako celek."